Válka ve východní části Evropy otřásla celým světem a ukazuje nám, že poselství, se kterým přicházeli a přicházejí hudebníci s protiválečným postojem je stále aktuální. Historie přináší celou řadu protiválečných písní, které odsuzují agresi, bezohlednost a zbytečné ztráty na životech. Právě hudba však dokáže být povzbuzující „zbraní“ proti zbraním skutečným, zlovůli a krutosti.

Válečné řádění nepatří do civilizovaného světa a své o tom věděli všichni, kdo prožili jakoukoliv válku. Stále je mezi námi mnoho pamětníků 2. světové války a mnoho těch, kteří zažili okupaci sovětskými vojsky v Praze 21. srpna 1968.

Pojďme se nyní s písněmi z historie, ať už dávné či nedávné přesvědčit s básníky, skladateli, zpěváky, že násilí a agrese je něco co v našem životě nechceme. Že mír a přátelství je budoucnost a že války a násilí nás ženou jen do záhuby.

Karel Kryl: Bratříčku, zavírej vrátka

V poledne 24. února 2022 se na všech rozhlasových stanicích sítě Hitrádio rozezněla píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ od Karla Kryla. Píseň z roku 1968 je vnímána jako symbol vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Železné maringotky“ coby tanky a obrněné vozy, „bratříček“, coby každý občan země a nakonec i označení nadcházejícího temného období „Tato noc nebude krátká“ je symbolem okupace a svoji symboliku našla i v tomto období. Celé album Bratříčku, zavírej vrátka vyšlo 23. března 1969 u vydavatelství Panton (01 0201) a stalo se jeho prvním a na dlouhou dobu posledním albem, které mohlo vyjít u oficiálního československého vydavatelství. Ostatní desky vycházely v exilu a opět poté až po revoluci v roce 1990. Reedice „bratříčka“, tentokrát pod vydavatelstvím Supraphon (SU 6287-1) vyšla na LP desce v roce 2015.

Plastic Ono Band: Give Peace A Chance

Nemůže být snad většího symbolu boje za mír ve světové hudbě, nežli písně Johna Lennona a nejznámější z nich na toto téma „Give Peace a Chance“. Jedna z prvních sólovek mimo skupinu The Beatles vznikla v roce 1969, jako protest proti válce ve Vietnamu. Píseň zaměřená obecně proti násilí a válkám, opěvující mír natočil John Lennon s manželkou Yoko Ono s jejich spolčenou skupinou v hotelovém pokoji na líbánkách. Protiváleční demonstranti ji okamžitě přijali za svou a naléhavost opakováním refrénu „Všichni říkáme… dejme šanci míru“ je symbolem protiválečného postoje. Na to navazuje i vánoční píseň z pozdějších let, ve které se zpívá „War is over, if you want it“, tedy „válka končí, budeme-li chtít“.

Petra Janů: S láskou má svět naději

Píseň Petry Janů nehovoří přímo o válce ale o soužití nás všech mezi sebou, odsouzení násilí a agrese. Podobenství v písni s obyčejným životem partnerů, přátel, rodinných příslušníků je stejně aplikovatelné na mezinárodní vztahy mezi zeměmi, ba i kulturami. Sobectví, narcismus a násilí to jsou hlavní indície proti kterým píseň míří. „Kam se to řítí dnešní svět, / co lidi nutí zabíjet? / V tom lidském úle, / bez dobré vůle, / nebude pro nás žádný med.“ Refrén samotný vybízí k lásce, které se v tomto světě mnohdy nedostává. „S láskou má svět naději, / s láskou se stíny ztrácejí, / s láskou chceme žít, nebát se rána.“ Píseň napsal Karel Svoboda a otextoval Eduard Krečmar, natočena byla se skupinou Elektrovox a vyšla na LP desce S láskou (11 0070-1) v roce 1987.

Black Sabbath: War Pigs

Druhé studiové album britské skupiny Black Sabbath odstartovala hned protiválečně laděná píseň War Pigs. Geezer Butler tvrdí, že píseň byla napsána přímo proti válce ve Vietnamu, zejména jako reakce na návrh, kdy byli povoláni mladí muži a neměli jinou možnost, než se války zúčastnit, ať už souhlasí nebo ne. Ozzy Osbourne na druhou stranu uvedl, že píseň byla pouze protestem proti válce obecně. Text písně je přímočarý a nekompromisní, čemuž nasvědčuje i samotný název písně „Válečné svině“. „Politici se jen schovávají, oni však válku zahájili, proč jít do boje? Oni nechávají tuto roli na obyčejných lidech. Čas ukáže jak jejich mocná mysl dělá válku jen pro zábavu. Zacházi s lidmi, jako s figurkami na šachovnici, čekají až přijde jejich soudný den“.

Karel Kryl: Lásko

Další protiválečná je opět od Karla Kryla. Píseň „Lásko“ pochází z alba Maškary a je vyprávěním vojáků, kteří táhnou do boje a co všechno obnáší přítomnost ve válce a v kasárnách. Refrén je potom vzkazem pro vyvolenou, která čeká doma. „Lásko! Zavři se do pokoje Lásko! Válka je holka moje s ní se miluji, když noci si krátím. Lásko! Slunce máš na vějíři. Lásko! Dvě třešně na talíři, ty ti daruji až jednou se vrátím“. Píseň vznikla v exilu na počátku 70. let. Do Československa se toto album oficiálně dostalo až po sametové revoluci a to v roce 1990 prostřednictvím vydavatelství Bonton (71 0048-1)

Nena: 99 Luftballons

Vesele laděná píseň německé zpěvačky s uměleckým jménem Nena je ve skutečnosti mrazivý příběh o tom, co může vzniknout z nevinné záležitosti a zobrazuje válkychtivé vůdce. 99 balonků je mylně považováno za UFO, což způsobuje, že generál posílá piloty, aby to prozkoumali. Když piloti nenašli nic jiného než balónky, předvedli velkou palebnou sílu. Demonstrace síly znepokojuje národy podél hranic a váleční ministři na každé straně podporují konflikt, aby uchvátili moc pro sebe. Nakonec z jinak neškodného letu balónků vznikne kataklyzmatická válka a způsobí zkázu na všech stranách bez vítěze, jak je naznačeno v rozuzlení písně: „99 Jahre Krieg ließen keinen Platz für Sieger“, což znamená „99 let války, nezbylo místo pro vítěze.“ Protiválečná píseň končí tím, že postava z pozice zpěvačky prochází zdevastovanými troskami světa a nachází jediný balón. Popis toho, co se stane v poslední řadě skladby, je stejný v němčině i angličtině: „Denk‘ an dich und lass‘ ihn fliegen,“ nebo „Myslím na tebe a nech to být.“. Píseň vznikla v roce 1983 a o rok později byla i přebásněna do angličtiny pod názvem 99 Red Baloons.

Jiří Suchý a Jiří Šlitr: Jó, to jsem ještě žil

Z dílny Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra stojí za zmínku především filmový muzikál „Kdyby tisíc klarinetů“ z roku 1964, natočený podle stejnojmenné předlohy, kterou napsali Jiří Suchý a Ivan Vyskočil. Film krásně zobrazuje pacifistický postoj zobrazením snu o Lázeňském městečku Alkalis, ve kterém kouzlo J. S. Bacha způsobí, že se všechny zbraně změní na hudební nástroje.

Jako vyloženě protiválečnou skladbu zde uvádím píseň Jó, to jsem ještě žil, která vyšla na gramofonové desce „Jonáš A Doktor Matrace“ v roce 1969 (0 23 0434). Píseň je zpovědí vojáka, který si je vědom toho, že jeho cesta má už jen jediný směr. Uprostřed zuřivých bojů (Jo vzduch byl plnej boje jak jsem tak do něj plív ta slina byla moje a já byl ještě živ a barva stejnokroje mě hřála na těle jo vzduch byl plnej boje a byla neděle…)  byl zasažen střelou (jó to jsem ještě žil jó to jsem ještě žil pak ale přiletěla lesklá a horká střela uprostřed mýho čela našla si mrcha cíl. jó to jsem ještě žil…)

John Lennon: Imagine

Asi největší hymnu všech pacifistických písní má na svědomí opět John Lennon. V pořadí druhé studiové album, které bylo v Československu dostupné prostřednictvím licenčního vydání bulharské gramofirmy Balkanton (Балкантон) (ВТА 12502), nyní dostupné pod originálním vydavatelstvím Apple Records (0602567703327) má svůj původ v roce 1971. Skladby z alba jsou jemněji laděné a méně avantgardní než skladby jeho předešlého alba, které vydal pod názvem John Lennon/Plastic Ono Band. Podle Lennonových vyjádření mu při tvorbě alba šlo o to, aby své myšlenky polil „čokoládovou polevou“, která je zajímavější pro širší spektrum publika.

Píseň Imagine naléhá na utvoření světa, ve kterém zavládne mír. Každou slokou autor vybízí k představivosti různých situací (představ si, že není nebe, žádné peklo, jen obloha; představ si, že nejsou žádné země, nic pro co by se zabíjelo a žádné náboženství…), které mohou vést k větší smířlivosti mezi národy a lidmi jako takovými. Žádné rozdíly, které nás staví jeden proti druhému, žádné důvody k válčení. Zamyšlení, zda tento svět je reálný, nebo ne je pak v samotném refrénu, kdy pěvec promlouvá ke svému „oponentovi“: „Můžeš tvrdit, že jsem snílek, ale nejsem v tom sám, doufám, že jednoho dne se k nám přidáš, a svět bude žít, jako jeden…“

Karel Kryl: Král a klaun

Píseň Karla Kryla pochází ze stejné desky, jako píseň v úvodu tohoto seznamu a patří k těm, které reagují na vpád vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Vypráví příběh o dvojici, kterou tvoří krvelačný král, zástupce mocných, který rozpoutal válečné peklo a plení země před sebou, dobývá města a vypaluje vesnice a klaun jede vedle něj a je svědkem všech těchto válečných hrůz a brojí proti těmto nepravostem. Nejprve prohlašuje latinské úsloví „Inter arma silent Musae“, které je v předposledním refrénu vysloveno i v češtině „ve válce mlčí můzy“ a pak burcováním stráží a vybízením k akci. Když se poté ocitnou král a klaun se vzbouřenci tváří tvář, král umírá strachem a s jeho smrtí ustanou konflikty a zůstává pouze klaun se svojí loutnou, zem bez agrese svého krále žije dál poklidně.

Pink Floyd: Goodbye Blue Sky

Na II. Světovou válku naráží dílo britské skupiny Pink Floyd: The Wall, které vyšlo u vydavatelství Harvest 30. listopadu 1979. Tato rocková opera je proslulá i pompézní show, ve které se stavěla na jevišti obrovská cihlová zeď, která na konci první poloviny koncertu, která představuje první ze dvou gramofonových desek ve dvojalbu, úplně zakryje vystupující muzikanty. Ve druhé polovině slouží jako projekční plátno pro animace Geralda Scarfa a vystupování sólistů z kapely. Písní z alba je možné vybrat několik. Zde uvedená má název „Goodbye Blue Sky“ a pojednává o strachu z bombardování a konec nadějí lepšího světa. Loučení se s mírem a svobodou s nutností se krýt před útoky symbolizuje rozloučení: „Sbohem modrá obloho“

Synkopy 61: Válka je vůl

Píseň protiválečného zaměření nese urážlivé pojmenování války, kterým je jasně nastíněn pacifistický postoj. Píseň vyšla v roce 1968 na SP u vydavatelství Supraphon (0 43 0448). Jednoduchý text zobrazuje kůl s nápisem, který je jednoduchým heslem a sloganem. Postava, kterou reprezentuje zpěvák stojí před nápisem a s radostí vítá postoj k válce, který jeho autor vyjádřil. Zároveň vyjadřuje lítost nad těmi, kteří toto poselství neregistrují, ba dokonce ignorují a modlí se za ně. Brněnská skupina Synkopy 61 účinkovala taktéž na Československém Beat Festivalu. A zde vybraná píseň našla své umístění i na ediční řadě „Line“ Supraphonu z posledních let a vyšla jak na CD (SU 6317-2), tak na LP (SU 6317-1) Beatline 1967-1969.

System of a Down: B.Y.O.B.

Poněkud tvrdší zastoupení protiválečných písní reprezentuje americká heavy metalová skupina System of a Down. Píseň B.Y.O.B. pocházející z alba Mezmerize je zkratkou slov „Bring Your Own Bombs“, tedy „Přineste si vlastní bomby“. Její protiválečné zaměření je fixováno především na válku v Iráku. Píseň obdržela cenu Grammy za „Nejlepší hard rockový výkon“. Tato píseň je o byznysu, který stojí za válkou, a o tom, že vysoce postavení politici a vojevůdci válku zahájí ale obyčejní lidé a pěšáci ji za ně vybojují. Orwellovský videoklip k písni byl režírován Jakem Navou, který stojí mimo jiné i za videa k písním „Single Ladies (Put a Ring on It)“ od Beyoncé, nebo „She Wolf“ od Shakiry. Ve videu je kapela obklopena vojáky, kteří nosí helmy pro ovládání mysli a na nichž blikají slova jako „poslechnout“ a „koupit“.

Spirituál Kvintet: Válka růží

Z úplně jiného soudku je potom folková píseň Válka růží skupiny Spirituál Kvintet, která pochází z pátého studiového alba s názvem „Šlapej dál“. Gramofonová deska vyšla v roce 1985 u vydavatelství Panton (8113 0565). Píseň pojednává o bitvách v občanské válce nesoucí stejný název  a která se odehrávala v letech 1455–1487 v Anglii. Boje o moc se děly mezi rody Lancasterů a Yorků. Píseň je zamyšlením nad samotným válčením na území jedné země, která těmito boji trpí a kdy ať už je vítězem kdokoliv, přebere zpustošenou a poničenou krajinu.

(„Jen ticho stojí kolkolem a vítěz plení vlastní zem“… „Na těle mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny“ … „Ať ten či onen vyhraje vždy nejvíc ztratí Anglie“)

Paul McCatrney: People Want Peace

Sedmnácté sólové album hudebníka Paula McCartneyho, opět spjatého se skupinou The Beatles nese název Egypt Station a vyšlo u vydavatelství Capitol Records 7. září 2018. Píseň „People Want Peace“ vznikla během koncertu v Tel Avivu v Izraeli. Tehdy navštívil i palestinskou hudební školu a poslechl si studenty při jejich hudební produkci. Když se McCartney vrátil do Izraele, setkal se s některými členy hnutí OneVoice, které se snaží o uklidnění situace izraelsko-palestinského konfliktu. Paul a jeho kapela nakonec během izraelské show nosili své odznaky, takže se jeho návštěva stala prakticky i mírovou misí. McCartney ve videu na YouTube tlumočil sdělení mladých Izraelců a Palestinců: „Všechno, co chceme, je žít v míru, vychovávat své rodiny a žít dál.“

To souviselo s otázkou, kterou McCartney kladl svému otci, když byl dítě: „Vidíme všechny ty války… chtějí lidé mír, nebo jen bojovat?“ A otec mu tiše odpověděl: „Ne, ne, synu. Lidé chtějí mír. Jsou to politici a vůdci, kdo žene země do válek.“

Marta Kubišová: Modlitba

Další symbolická píseň srpna 1968. Jejími autory jsou skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada. Skladba původně vznikla pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Vzhledem k době vzniku a vývoji situace po vpádu vojsk do Československa se však i díky nadčasovému textu stala symbolem českého odporu vůči okupaci. Píseň využívá motiv z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské („Věřím i já v Bohu, že po přejití vichřic hněvu … vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!“) Píseň použitá v seriálu je natočena s orchestrem Václava Hybše a sborem Lubomíra Pánka, vydavatelství Supraphon ji převzalo 16. září 1968 a v říjnu vyšla na gramofonovém singlu (D 03083). 10. prosince nahrála Kubišová ve studiu Supraphonu v Dejvicích verzi se střídmějším orchestrálním aranžmá, kde hlavní část zaujímají varhany. Tato verze byla určena pro její připravované debutové album Songy a balady, které vyšlo v červenci 1969 (1 13 0587) i v rámci Gramofonového klubu. Marta Kubišová následně, jako člověk spojený s odporem proti okupaci dostala v únoru 1970 zákaz veřejně vystupovat. Zákazům v počátku odolávalo pouze vydavatelství Supraphon, které stihlo natočit a vydat ještě několik singlů a reedici alba Songy a balady. V tomto už ale nesměly figurovat písně „Modlitba pro Martu“ a „Ne“. Místo nich byly zařazeny skladby „Zlý dlouhý půst“ a „Kdo ti radu dá“, a dostala zcela jiné katalogové číslo (1 13 0855). Reedice původní verze vyšla až v roce 1989 (10 0587-1) a 1990.

Metallica: One

Píseň „One“ americké thrash metalové skupiny Metallica vyšla na čtvrtém studiovém albu vydaného 7. září 1988 u vydavatelství Elektra. Bylo to první album s novým baskytaristou Jasonem Newstedem, který zaujal místo po předchozím Cliffu Burtonovi, který tragicky zahynul při nehodě autobusu. Píseň získala v roce 1990 ocenění Grammy. Námět skladby je ztvárněním románu spisovatele Daltona Trumba z roku 1939 „Johnny si vzal pušku“.

Píseň pojednává o vojákovi bojujícím ve válce, kterému u obličeje exploduje minomet. Neslyší, nevidí, necítí a přišel o ruce i nohy. V nemocnici leží v kómatu pod neustálou péčí lékařů. Během této doby přemítá o svém životě a věcech, které mu řekl jeho otec. Nakonec se doktoři znepokojí neustálými křečemi, i přes ně se ale nezdá, že by umíral. Zavolají generála, ale ani ten na to nemůže přijít, ale nakonec s dalším vojákem tuto záhadu rozuzlí. „Je to morseovka“ prohlašuje voják. Generál se ptá, co říká, a voják se chvíli dívá a pak přetlumočí: „Říká Z-A-B-I-J-T-E – M-Ě znovu a znovu.“

Karel Kryl: Srdce a kříž

Další z Krylových písní o válce a boji. Pochází z alba Maškary, stejně jako výše uvedená píseň „Lásko“. Píseň je příběhem vojáka, který je ve válečném tažení a nese si sebou artefakty, které mu věnovala na památku jeho milá Kamila, kterou musel doma zanechat s tím, že jej budou chránit. Vědom si toho, že se z války nevrátí živý, vybízí ji k tomu, aby pro něj neplakala a našla si někoho, kdo jí dá to, co on nemůže. V průběhu písně za různých situací postupně o tyto fyzické vzpomínky přichází a nakonec odchází: „tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo …“

Ultravox: Dancin‘ With Tears in My Eyes

Píseň od britské novovlnné skupiny Ultravox pochází ze sedmého alba s názevm Lament (žalozpěv). Album vyšlo 6. dubna 1984 u Chrysalis Records. „Tanec se slzami v očích“ reflektuje studenou válku mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, symbolizuje úzkost z hrozící jaderné války. Text písně vyjadřuje stejně tak loučení partnerů použitím milostných prvků textu („žijeme ve vzpomínce na lásku, která odešla“, „je čas a my se objímáme), jako loučení se samotným životem, před okamžiky, po kterých nic nebude jako před tím. Hrůza, kterou přináší svržení jaderné bomby stvrzuje muž, který přes vysílačku vzlyká: „Je konec, je konec“. Ústřední postava písně, pak spěchá domů k poslednímu objetí a tanci se svojí milou.

Karel Černoch: 18 minut

Píseň „18 minut“ se poprvé objevila na kompilační desce Beat-line Supraphon 1968 (0 13 0525), která se vztahuje k 1. Československému Beatovému festivalu a poté na profilové desce Karla Černocha s názvem Páteční (0 13 0606). Hudbu k písni složil Ladislav Heracek a slova napsal Pavel Žák. Píseň popisuje události a stav věcí před útokem s časovými údaji (24:05, 24:15) a skladba postupně graduje. Atmosféra půlnoci vyústí v náhlou agresi útočníka.

(„Občané naší vlasti, slyšte mě, / zákeřný nepřítel nám hrozí strašnou smrtí, / zbývá jen pár minut a pak přijde smrt. // Všichni pryč z domovů, opusťte byt, / před smrtí ochrání jedině kryt. / Především, občané, zachovat klid. / Matky a děti, vy musíte žít. / Pláštěnky, matky a děti a kryt. / Starci a matky a muži a vojáci. // Zbývá jen minuta, jen minuta. / Zachraňte děti, zachraňte život“.)

Puhdys: Hiroshima

Píseň Hiroshima nejvíc proslavila německá zpěvačka Sandra Cretu, která ji uvedla na své čtvrté gramofonové desce „Paintings in Yellow“ v roce 1990, mimo jiné obsahující i hudební prvky pozdějšího projektu s Michaelem Cretu s názvem Enigma.

Originál písně je však mnohem starší. Vůbec poprvé jej natočila britská rocková skupina Wishful Thinking, stalo se tak v roce 1971. V Československu byla až do roku 1990 nejznámější německy zpívaná verze skupiny Puhdys, pocházející z NDR. Skladba „Hiroshima“ se objevila na jejich jedenáctém studiovém albu Computer-Karriere (8 55 944), které vyšlo v roce 1983 u vydavatelství Amiga.

Píseň byla vůbec první zhudebnění tématu výbuchu jaderné bomby ve tomto Japonském městě. Skladba je spíše lyrická a symbolizuje, že místo, které zmizelo a lidé, kteří předčasně zemřeli zůstanou navždy v paměti.

Judita Čeřovská: Řekni, kde ty kytky jsou

V naší cestě protiválečnými písněmi, které nám připomínají hrůzy války a také to, že nikdo příčetný nemůže násilí schvalovat, chodíme střídavě od českých k zahraničním. Zde sloučíme obé v jedno. Folková píseň „Where Have All the Flowers Gone“ je autorský počin amerického hudebníka Peta Seegera. V Československu se mohli posluchači setkat s jeho písněmi na licenční výběrové gramofonové desce, kterou vybral a sestavil Jaroslav M. Navrátil, která vyšla v roce 1976 u vydavatelství Supraphon (1 13 1984). Dále pak na albu Pete Seeger zpívá americké lidové písně a balady (DV 10191) z roku 1966.

Píseň „Where Have All the Flowers Gone“ vyšla jako singl v roce 1962, v roce 1964 vyšla píseň s českým textem Jiřiny Fikejzové na singlu Supraphonu (013176). Text písně je sérií otázek a odpovědí, které vyvolávají další otázky, ta závěrečná se vrací na začátek textu. Každá sloka je pak zakončená zamyšlením „kdo kdy pochopí tento koloběh“. Zmizelé kytky vedou k dívkám, které je otrhaly. Ty si odvedly jejich muži, kteří následně narukovali do války. Ve válce našli smrt a v okolí jejich náhrobků roste velké množství kytek, které následně otrhají dívky…

Va, pensiero (opera Nabucco)

Jedna z nejznámějších operních melodií zpívaná ve sboru pochází z Opery Nabucco skladatele Giuseppe Verdiho z roku 1842. Autorem libreta je Temistocle Solera. Název opery vznikl zkrácením jména biblické postavy – krále Nebukadnesara II. Va, pensiero („Leť, myšlenko“, první verš Va, pensiero, sull’ali dorate, „Leť myšlenko na zlatých křídlech“) je známá také pod názvem „sbor židů“, neboť se jedná o sborovou scénu židovských zajatců v Babylonii. Scéna je ze třetího dějství opery. Židé odvlečení po prohrané válce do Babylonu zpívají: „Ó má země, tak krásná a ztracená…“ Píseň je žalozpěvem nad podrobenou zemí a vysílá k nebi prosbu „o navrácení lidu do země zaslíbené“

Eva Pilarová: Rekviem

Protiválečná píseň Evy Pilarové vyšla u vydavatelství Supraphon na gramofonovém singlu (013 0191) v roce 1967, následně na výběrové desce Zlatý Slavík 1968 (0 13 0636) a poté po revoluci na výběrovém CD Story (11 1695-2 301). Píseň zobrazuje válku a agresi jako „zákeřná křídla stínu“. Apeluje na sílu přátelství jako protipól nenávisti a ničení a vyzývá k míru s nadějí na „vzkříšení“ (slabá žena jsem já přesto stále věřím / marně nežijem, naději písni svěřím /ať v ní žije den ať v ní žije den vzkříšení. / Má píseň dál světu zpívá, / má píseň z kříže se dívá, / je pouze přísahou nespásou, tak prosím vás, / ať konečně zní zvon přátetsví v nás)

Bob Dylan: Masters of War

Poslední píseň v tomto výčtu protiválečných písní patří jenomu z nejslavnějších písničkářů 60. let, který je dodnes aktivním hudebníkem. Bob Dylan se na licenčních deskách v Československu objevil několikrát. Poprvé v roce 1968 u vydavatelství Supraphon, deska nesla název Songy Boba Dylana (0 13 0434) a vyšla také v rámci Gramofonového klubu, poté vyšlo koncertní album Hard Rain (1 13 2217) v roce 1977 a v roce 1987 Bob Dylan’s Greatest Hits (1113 4398). Výčet doplňují porevoluční alba Under The Red Sky (Bonton 71 0023-1 331) a Blonde On Blonde (Globus International 21 0065-1 312).

Píseň „Masters of War“ pochází z alba The Freewheelin‘ Bob Dylan, které vyšlo 27. května 1963 u Columbia Records. Dylan napsal tuto píseň jako kritiku amerických vůdců a úředníků. Bylo to myšleno jako uvědomění si toho, kam válka spěje a proč se válka stala spíše bezdůvodným aktem agrese než prostředkem obrany. Píseň odsuzuje „Pány války“, Dylan sám ji však jako čistě protiválečnou nepovažuje. Mluví konkrétně k těm, kteří mají moc ve svých rukách a vytvářejí mezinárodní konflikty.

(Pojďte, vy páni války / vy, kteří vyrábíte všechny ty zbraně / vy, kteří stavíte letouny smrti / vy, kteří konstruujete všechny ty bomby / Vy, co se schováváte za zdmi / Vy, co se ukrýváte za stoly / Chci jen, abyste věděli / že vidím skrz vaše masky.)

V závěru písně přeje vůdcům, kteří jsou strůjci válek to samé, co způsobují jiným, tedy smrt. „Nikdy předtím jsem nic takového nenapsal. Nezpívám písně, ve kterých přeji lidem smrt, ale u této jsem si nemohl pomoct. Ta píseň je úderná reakce na poslední kapku, co se s tím dá dělat?“, řekl k písni sám autor.

24 vybraných skladeb z tuzemska i ze světa symbolicky koresponduje s datem, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Množství písní, které odsuzují válku, agresi a zvůli našich vůdců a elit je nepřeberné množství a stále vznikají další. Je alarmující, že stále nedokážeme najít klid a souhru všech národů, etnik, vyznání i pohlaví. Ať už si válka vybere jakýkoli důvod, vždy je to špatně a vždy přinese obrovské množství nevinných obětí.

Doufejme společně, že válka co nejdříve skončí a nejen tato, ale všechny nepokoje, které na planetě Zemi probíhají, a že jak řekl Zdeněk Svěrák v roli Járy Cimrmana v legendárním filmu: „Touto válkou dějiny neřekly poslední slovo a dočkáme se lepších časů.“